Jak změnit pohled na svět? Adoptujte hrob

17.03.2019

Je to rok od okamžiku, kdy jsme se v Haldě rozhodli přijmout desetiletý závazek péče o hrob architekta kladenských věžáků (a dalších významných staveb) Josefa Havlíčka. A s odstupem lze říct, že je to nejenom ušlechtilý počin, ale taky lidsky zajímavá zkušenost.

Existují náhody?

Já jsem přesvědčený, že ne. Kolega Alexandr Němec pátral po Havlíčkově hrobu roky s nepořízenou. A jen nedlouho potom, co ho na základě jedné zmínky o pohřbu Marty Jiráskové vypátral na hřbitově Praha-Bubeneč (kde předtím sveřepě tvrdili, že žádný Havlíček tam pohřben není), objevil se hrob v seznamu těch, které Správa pražských hřbitovů nabídla v rámci svého záchranného programu k adopci.

Než vám dojde, co to znamená...

Některé věci dělá člověk proto, že je považuje za správné. Aniž by domýšlel do detailu, co na sebe šije. Adopční program Správy pražských hřbitovů je něco jako poslední pokus, jak zachránit hrob někoho významného. A pro nás (a pro Kladno) Havlíček významný je. Chvíli jsme nadhazovali myšlenku, že by adopci mohlo provést město jako součást příprav muzea kladenských věžáků. Jenže čas běžel, procesy vypadaly složitě a pak vše nějak vyšumělo, takže jsme sebrali úspory Haldy a šli do toho jako spolek. Žádost, schůzka, podpisy, obhlídka, další schůzka, další podpisy, platba za místo na deset let (cca 14.000 Kč) a bylo to.

...závazky

V rámci adopčního programu se adoptující organizace zavazuje, že hrob během trvání adopce opraví. Což je trochu komplikované v tom, že to nelze udělat svépomocí a na vše je třeba úřední potvrzení. Protože hrob není váš, jen se o něj staráte. A protože v roce 2019 (přesněji 5. května) uplyne 120 let od narození Josefa Havlíčka, stáli jsme o to, aby k tomuto výročí hrob vypadal k světu...

Některé konverzace nezapomenete

"Máte už nabídku od nějakého restaurátora?" zeptala se paní Dvořáčková, která má na starosti program adopcí, během naší intenzivní lednové konverzace.

"Aha. Ne."

"Tak se s nějakým domluvte a pak dejte vědět."

"Pardon. A nemáte nějaký tip? Víte, moc se v tom nevyznám, je to můj první hrob."

"No jo. Každej musí někde začít."

Komplikace

Dostat z kamenictví nějaký odhad ceny se ukázalo jako téměř nadlidský úkol. Nejdřív byl sníh, pak nebyl čas, pak zase nasněžilo... Zástupce jedné firmy mi to do telefonu vysvětlil jasně: "Víte, vona nám ta práce neuteče, žejo!"

Když dorazila první kalkulace, vypadalo to jako omyl. Za navržené částky bychom v Haldě zvládli vydat menší publikaci.

Až asi na sedmý pokus se zjevil rozumný kameník. "Heleďte se, my vám ten hrob samozřejmě můžeme chemicky vyčistit, ale to je vyhozených dvacet tisíc. Pětkrát zaprší a nebude vidět, že se něco čistilo." Super. Teď už jen přesvědčit hřbitovní správu, že hrob buď opravíme bez čištění, nebo neopravíme vůbec, protože na víc v rozumném horizontu těžko seženeme peníze.

Jako o vlastní

Když řešíte opravu hrobu, naučíte se spoustu nových termínů. Přesekání, předložní desky, pemrlovaná požárská žula (mimochodem ta je důvodem, proč nemá smysl hrob čistit), stéla nebo uzavírač kamene.

První rozhovor vypadá asi takhle: "Rozumíme si správně, že ta písmena na takovém tom svislém kameni budou taky stříbrná?" – "Jo, stélu přesekáme."

Po dvou týdnech už se všemi pojmy operujete hladce. A po třetí návštěvě hrobu s telefonem u ucha znáte už každou spáru.

Největší pocta? Když vám kameník řekne, že se o hrob staráte jako o vlastní.

Drobné radosti

Když se všechno povedlo dojednat, zůstala k vyřešení poslední drobnost. I minimalistické úpravy hrobu vyjdou na 17.000 Kč. Pro neziskovku typu Haldy to není málo. (Nebo vlastně to je v součtu s pronájmem místa spíš zatraceně dost.)

Místo vrásek na hlavě mi ale shánění těch peněz dělá radost. Se Sašou Němcem jsme udělali pár vycházek a přednášek, jejichž výtěžek jde čistě "na Havlíčka" (doteď se vybraly skoro 4.000 Kč).

A pak jsem zkusil vytvořit výzvu na portálu Darujme.cz. Ochotně ji zasdílely některé stránky zaměřené na architekturu a vida! Dobrá vůle a ochota pomoct udržet odkaz významného člověka ještě existují. Přitom přispívají vesměs lidé, které Haldu vůbec neznají, prostě proto, že cítí stejnou úctu ke kvalitní práci jako my.

Díky za to.

A případně se k nim můžete přidat ;-)